V zimním období nám pěstování pokojových rostlin znesnadňuje velmi krátký den a nedostatek přirozeného slunečního svitu. Tomu musíme přizpůsobit péči o rostliny v bytě nebo domě. Důležité je nepřelévat; hnojit jednou měsíčně a hlídat případný výskyt škůdců a chorob.
Největším problémem při pěstování pokojovek v panelákových bytech je velmi nízká vzdušná vlhkost. Právě ona bývá příčinou většiny problémů. V takovém případě je vhodné používat zvlhčovač vzduchu. Zavěsit jej můžeme například na radiátory, kde ohříváním od tělesa radiátoru dochází k odparu vody a tím se vlhkost vzduchu mírně zvyšuje.
Méně světla, tedy i méně vody
Většině pokojových rostlin přes zimu prospívá rosení, které pomáhá bránit napadení nejrůznějšími škůdci. Se zálivkou musíme být opatrní. Část dní, kdy svítí slunce a rostliny tak mohou provádět přirozenou fotosyntézu, je velmi krátká a pokud k zálivce použijeme nadměrné množství vody, objeví se první problémy. Nejprve dojde k plesnivění substrátu, následně pak hnilobě kořenového systému a úhynu přelité rostliny.
Pokud se nám stane, že větší množství vláhy zůstane v misce nebo okrasném obalu, tuto vodu raději vylijeme. Pro pěstování většiny pokojových rostlin je vhodné smíchat kupovaný substrát se zahradní zeminou, tam, kde je vyžadována stále mírně vlhká půda v květináči, přidáme hrst písku. Použití jen kupované zeminy je naprosto nevhodné, protože tento typ velmi rychle slehává, drží v sobě nadmíru vody a brání přístupu vzduchu.
S přihnojováním v zimním období také zacházíme opatrně. Jedině tak rostlinám nepoškodíme kořeny. Při přehnojení také dochází k oslabení obranyschopnosti rostlin a zvýšenému riziku napadení některým ze škůdců.
Nejčastější škůdci
Nejrozšířenějším škůdcem pokojovek jsou smutnice, malé černošedé mušky, jejichž larvy poškozují kořenový systém. Vyskytují se především v kupovaných substrátech, ty je vhodné před použitím propařit v troubě, čímž dojde k jejich dezinfekci. Postačí teploty kolem 70 °C po dobu jedné až dvou hodin. Pokud si smutnice přineseme s rostlinami, pak proti nim nasadíme žluté lepové pásky či parazitické hlístice, které larvy v substrátu spolehlivě zahubí.
Silné napadení škůdci poznáme snadno.Dalším známým škůdcem jsou puklice a štítenky - napadení poznáme podle šedavých skvrn na listech a okrouhlých, hnědých škůdců na kmíncích. Tyto nevyžádáané návštěvníky si také často přineseme s rostlinami . Pomáhají proti nim postřiky insekticidním přípravkem pro pokojovky, případně můžeme využít i některý z preparátů na biologické bázi.
Změna barvy listů často upozorňuje na problém se škůdci nebo některou z chorob.Velmi nepříjemným škůdcem jsou svilušky. Jedná se o malého načervenalého pavoučka (roztoče), který patří do řady savých škůdců. Napadení poznáme podle toho, že rostlina začne chřadnout a je zahalena do drobných pavučinek. Pokud nezasáhneme s dostatečnou rychlostí pomocí důkladného postřiku insekticidem, pak nám exempláře za několik dní uhynou.
zhnědlé listy toulitkyOpad listů nebo jejich hnědnutí způsobuje studený průvanem či nesprávně načasovaná zálivka. Prevencí proti napadení škůdci bývá i dostatečné rose
Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !
Alătură-te reţelei altmarius