MUSTANG, BÝVALÉ KRÁLOVSTVÍ ve střední části severního Nepálu, ukrývá jednu z největších archeologických záhad světa. V této prašné a větrné oblasti v Himálaji, rozdělené hlubokým údolím řeky Kálí Gándakí (arizonský Velký kaňon by místy proti němu vypadal jako trpaslík), je neobvykle mnoho skalních dutin vytvořených lidmi.
Některé jsou natěsnané jedna vedle druhé jako otevřená ústa v široké zbrázděné tváři větrem ošlehané skály. Jiné jsou seřazené ve skupině, občas v osmi nebo devíti řadách nad sebou, a touto na výšku postavenou „vesnicí“ se hvízdavě prohání vítr. Některé byly vytesány do stěn útesů, jiné byly hloubeny shora. Mnohé jsou staré tisíce let. Podle střízlivých odhadů je jich v Mustangu zhruba deset tisíc.
Nikdo neví, kdo jeskyně vytesal. Ani proč. Ani jak se do nich lidé dostávali. (Po lanech? Po lešení? Měli tu vytesané schody?) Zmizely téměř všechny důkazy. Před sedmi sty lety byl Mustang rušným místem, centrem buddhistického učení a umění, a možná byl také nejjednodušší spojovací cestou mezi nalezišti soli v Tibetu a městy indického subkontinentu. Sůl tehdy patřila mezi nejcennější zboží na světě. Podle Charlese Ramblea, antropologa z pařížské Sorbonny, procházely Mustangem v době jeho vrcholného rozkvětu po křivolakých stezkách karavany s nákladem soli.
Království, o kterém jste se ve škole neučili…
„Později, v sedmnáctém století,“ pokračuje Charles Ramble, „začala Mustang ovládat sousední království.“ Následoval hospodářský úpadek. Na trh přišla levnější sůl z Indie. Velké sochy a nádherně barevné mandaly v mustangských chrámech se začaly rozpadat. Brzy celá oblast ztracená mezi vysokými horami upadla v zapomnění.
V polovině 90. let minulého století začali archeologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem a z Nepálu nahlížet do některých snadněji přístupných skalních dutin. Našli několik desítek těl starých nejméně dva tisíce let: těla spočívala na dřevěných ložích a byla ozdobená měděnými šperky a skleněnými korálky, které se v Mustangu nevyráběly. Potvrdilo se tak postavení Mustangu jako oblasti ležící na obchodní stezce.
Pete Athans poprvé zahlédl uměle vytvořené jeskyně v Mustangu při trekingu v roce 1981. Mnohé z nich vypadaly naprosto nepřístupně (jako by se do nich měli dostat jedině ptáci) a pro Athanse, výjimečně schopného horolezce, který stál sedmkrát na vrcholu Mt. Everestu, byla jejich návštěva velkou a vzrušující výzvou. Potřebná povolení však měl pohromadě až v roce 2007. „Mustang se okamžitě stal nejdůležitější expedicí mého života,“ říká. Na jaře roku 2011 se vydal na svou osmou cestu do této oblasti.
FOTOGRAFIE CORY RICHARDS
Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !
Alătură-te reţelei altmarius