cultură şi spiritualitate
2.2.2022, 09:04 > Starověk > Egypt
https://www.memento-historia.cz/clanek/167/otroci-starovekeho-egypt...
Podobně jako mnoho dalších starověkých národů, i Egypt využíval ke svému ekonomickému, politickému a sociálnímu vývoji početnou skupinu otroků. Jaký život vedli tito lidé, s čím se potýkali a v čem se lišilo egyptské otroctví oproti zvyklostem jiných národů?
Nejstarší dochované záznamy, pojednávající o otroctví ve starověkém Egyptě, spatřily světlo světa již okolo roku 2600 př. n. l. (toto období Egypta je historiky nazýváno jako „Stará říše“). V těchto dobách se stávali otroky především váleční zajatci z řad Núbijců a Libyjců, přičemž nejvíce těchto osob se nacházelo na území Egypta okolo let 1550 až 1070 př. n. l. (období „Nové říše“).
Nejprve je potřeba zmínit, že otroctví nemělo pro Egypt takovou nepostradatelnou úlohu, jako třeba pro antický Řím. Egypt zkrátka nebyl závislý a nebyl vystavěn na otrocké práci. Z toho důvodu si mohl tento jev zapsat mnoho rozdílů oproti nejznámějšímu otroctví v Římě. Vlastnictví zajatých otroků bylo ovšem bráno spíše jako symbol moci a nadřazenosti Egypta vůči okolním zemím.
To znamená, mimo jiné, že egyptští otroci měli více práv a zároveň nebyli pouze homogenní a oddělenou skupinou, která by byla vnímána jako odpad společnosti či jako pouhé věci bez práv. Upřesnit rozdělení a rozdíly mezi pracující třídou a otroky nebylo pro historiky vůbec jednoduché.
Stejně jako pracující třída, měli otroci právo na soukromý majetek, a dokonce mohli vstoupit i do manželství s běžnými egyptskými obyvateli (čímž se dala získat svoboda). Na druhou stranu si ale nemohli zvolit jakým způsobem, kde a pro koho budou zaměstnáni. Stejně tak byli povinni plnit do puntíku příkazy svého pána a na rozdíl od svobodných lidí neměli možnost neuposlechnout či odejít.
Ve výsledku nebyl běžný život egyptského otroka o moc těžší než život chudého svobodného člověka těch dob (většina svobodných lidí byla chudá) a obě tyto skupiny byly svým způsobem nuceny někomu sloužit (ať už kvůli otrockému stavu, tak kvůli ekonomickému nebo sociálnímu postavení těchto skupin osob). Otroci mohli být ovšem prodáváni, darováni nebo zděděni a neměli na vybranou, zatímco svobodný člověk mohl většinou ze služby pro svého pána odejít (což bylo ovšem z ekonomického hlediska pro spousty lidí velmi těžké). Otrokem se samozřejmě mohl stát i svobodný občan, například z důvodu dluhů nebo vážného porušení zákona.
Klasičtí otroci nebyli jedinou skupinou lidí, která byla nucena k práci nebo omezována na určitých osobních svobodách (i když to měli samozřejmě v těchto oblastech nejpřísnější).
V dobách starověkého Egypta existovala spousta případů, kdy byli k určité práci donuceni i běžně svobodní občané, kteří museli povinně toto volání vyslyšet a splnit svou povinnost vůči státu a jeho požadavkům. Jednalo se především o vojenské výpravy, budování staveb pro stát, těžbu a další povinné práce. Služba to sice byla povinná, ale trvala jen po určitou dobu a pracovníkům byla za ni vyplácena mzda, závislá na vykonávané pozici. Tento jev byl nejvýraznější v dobách „Staré říše“, kdy byla egyptská společnost nejvíce závislá na kontrole státu.
Člověk, který nebyl schopný se uživit nebo chtěl zkrátka splatit své dluhy, se mohl do určité formy otroctví prodat také. Tento stav mohl trvat jak dočasně, tak klidně i do konce života (dle velikosti dluhu či rozhodnutí člověka, vstupujícího do otroctví). Někteří velmi chudí lidé se stávali dobrovolně otroky z toho důvodu, že jim jejich budoucí pán poskytl střechu nad hlavou a stravu.
Zajímavostí je jedna specifická skupina otroků, které se nazývalo „shabti“. Tito lidé byli totiž pohřbíváni se svými pány, za což jim byl přislíben posmrtný život. Zde existují dva různé výklady, proč a jak se lidé stávali shabti. Jeden výklad říká, že šlo o náboženské přesvědčení, tudíž se do tohoto stavu lidé prodávali dobrovolně. Další výklad říká, že do tohoto stavu byli zkrátka přinuceni.
Otroctví nebylo v průběhu dlouhého trvání starověkého Egypta statickou záležitostí, ale dynamickým a měnícím se procesem, který se vyvíjel stejně, jako vše ostatní. Základní jádro otroctví si ale uchovalo víceméně stejnou podobu ve všech obdobích tehdejšího Egypta.
Zdroj: scienceinpoland.pap.pl, factsanddetails.com, wikipedia.org
Štítky: #otroci #zivot v antice
Numar de steaguri: 273
Record vizitatori: 8,782 (3.04.2011)
16,676 (3.04.2011)
Steaguri lipsa: 33
1 stat are peste 700,000 clickuri (Romania)
1 stat are peste 100.000 clickuri (USA)
1 stat are peste 50,000 clickuri (Moldova)
2 state au peste 20,000 clickuri (Italia, Germania)
4 state are peste 10.000 clickuri (Franta, Ungaria, Spania,, Marea Britanie,)
6 state au peste 5.000 clickuri (Olanda, Belgia, Canada, )
10 state au peste 1,000 clickuri (Polonia, Rusia, Australia, Irlanda, Israel, Grecia, Elvetia , Brazilia, Suedia, Austria)
50 state au peste 100 clickuri
20 state au un click
1.EDITURA HOFFMAN
https://www.editurahoffman.ro/
2. EDITURA ISTROS
https://www.muzeulbrailei.ro/editura-istros/
3.EDITURA UNIVERSITATII CUZA - IASI
https://www.editura.uaic.ro/produse/editura/ultimele-aparitii/1
4.ANTICARIAT UNU
https://www.anticariat-unu.ro/wishlist
5. PRINTRE CARTI
6. ANTICARIAT ALBERT
7. ANTICARIAT ODIN
8. TARGUL CARTII
9. ANTICARIAT PLUS
10. LIBRĂRIILE:NET
https://www.librariileonline.ro/carti/literatura--i1678?filtru=2-452
https://www.librarie.net/cautare-rezultate.php?&page=2&t=opere+fundamentale&sort=top
14. ANTICARIAT NOU
https://anticariatnou.wordpress.com/
15.OKAZII
https://www.okazii.ro/cart?step=0&tr_buyerid=6092150
16. ANTIKVARIUM.RO
17.ANTIKVARIUS.RO
18. ANTICARIAT URSU
https://anticariat-ursu.ro/index.php?route=common/home
19.EDITURA TEORA - UNIVERSITAS
20. EDITURA SPANDUGINO
21. FILATELIE
22 MAX
http://romanianstampnews.blogspot.com
23.LIBREX
https://www.librex.ro/search/editura+polirom/?q=editura+polirom
24. LIBMAG
https://www.libmag.ro/carti-la-preturi-sub-10-lei/filtre/edituri/polirom/
https://www.libris.ro/account/myWishlist
http://magiamuntelui.blogspot.com
27. RAZVAN CODRESCU
http://razvan-codrescu.blogspot.ro/
28.RADIO ARHIVE
https://www.facebook.com/RadioArhive/
29.IDEEA EUROPEANĂ
https://www.ideeaeuropeana.ro/colectie/opere-fundamentale/
30. SA NU UITAM
31. CERTITUDINEA
32. F.N.S.A
https://www.fnsa.ro/products/4546-dimitrie_cantemir_despre_numele_moldaviei.html
Această retea este pusă la dispoziţie sub Licenţa Atribuire-Necomercial-FărăModificări 3.0 România Creativ
1. Radu Sorescu - Petre Tutea. Viata si opera
2. Zaharia Stancu - Jocul cu moartea
3. Mihail Sebastian - Orasul cu salcimi
4. Ioan Slavici - Inchisorile mele
5. Gib Mihaescu - Donna Alba
6. Liviu Rebreanu - Ion
7. Cella Serghi - Pinza de paianjen
8. Zaharia Stancu - Descult
9. Henriette Yvonne Stahl - Intre zi si noapte
10.Mihail Sebastian - De doua mii de ani
11. George Calinescu Cartea nuntii
12. Cella Serghi Pe firul de paianjen…
Creat de altmariusclassic Dec 23, 2020 at 11:45am. Actualizat ultima dată de altmariusclassic Ian 24, 2021.
© 2024 Created by altmarius. Oferit de
Embleme | Raportare eroare | Termeni de utilizare a serviciilor
Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !
Alătură-te reţelei altmarius