Existuje hned několik typů paměti a mozek má jedinečné mechanismy, jak promazávat každou z nich. Psychologové i biologové dopodrobna zkoumali, jak funguje naše paměť a zjistili, že zapomínání je zcela normální a dokonce pro správné fungování mozku životně důležité.
Dveře ničí paměť
Ač se vám to možná bude zdát neuvěřitelné, mnoho lidí zažilo záhadné selhání krátkodobé paměti poté, co vešli do nějaké místnosti – nedokázali si vzpomenout, proč tam jsou. Vědci se shodují na tom, že příčinou mohou být dveře. Samotný akt projití dveřmi totiž může být pro mozek signálem, že přichází něco nového. Nová scéna vytěsní předchozí myšlenky a to pak způsobí podivné výpadky paměti.
"Vstup anebo odchod dveřmi se chová v mysli jako 'hranice událostí', jež odděluje jednotlivé činnosti, přičemž ty čerstvější mají přednost," vysvětlil Gabriel Radvansky, psycholog z Univerzity Notre Dame, časopisu Live Science. "Vyvolat rozhodnutí či činnost učiněné v jiné mistnosti je obtížné, protože naše paměť funguje v systému škatulkování."
Vymazání paměti
I když se to stává vzácně, mohou některé činnosti způsobit dočasnou ztrátu paměti, nebo vytvořit v mozku mlhu. Někteří lidé toto zažívají po sexu – po aktu si nemohou vzpomenout na uplynulý den a mají potíže při vytváření minulých vzpomínek. Problémy s pamětí však v těchto případech netrvají déle než pár hodin. Ovšem vědci zatím nepřišli na to, jak k podobnému typu amnézie dojde – skenování mozků těchto lidí nevykazuje žádné známky poškození ani příznaky cévní mozkové příhody.
Vzpomínky žijí dál
Může zapomenutá píseň i nadále žít v naší hlavě, aniž bychom o tom věděli? Před dvěma lety se objevil případ ženy, jež měla sluchové halucinace – konkrétní píseň, kterou neznala, jiní ji však rozpoznali. Vědci došli k závěru, že žena pravděpodobně píseň dříve znala, ale zapomněla na ni. Přestože je tento případ ojedinělý, vyvstává otázka, co se v našem mozku děje s věcmi, které zapomeneme. Ve které škatulce a jak jsou uložené, když si je dokážeme vybavit, ale zároveň je nerozpoznáme?
Pamatujete si dětství?
Jak to, že si jen těžko dokážeme vybavit události z našeho raného dětství? Většina lidí si nepamatuje nic z prvních let svého života, obvykle před dosažením tří nebo čtyř let věku. Vědci původně předpokládali, že rané vzpomínky zapomínáme, protože je v útlém věku nedokážeme verbalizovat. Nicméně nedávné výzkumy ukazují, že děti si vzpomínky tvoří, ale mozek je vytěsní. Jedním z možných vysvětlení je, že se tak děje kvůli růstu a formování mozku.
Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !
Alătură-te reţelei altmarius