cultură şi spiritualitate
František Xaver Brixi | |
Základní informace | |
---|---|
Narození | 2. ledna 1732 Praha-Staré Město České království |
Úmrtí | 14. října 1771 Praha České království |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | hudební skladatel |
Nástroje | varhany |
Rodiče | Šimon Brixi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Šimon Brixi |
---|---|
strýc | Jan Josef Brixi |
bratranec | Jeroným Brixi |
František Xaver Brixi (2. ledna 1732 Praha-Staré Město[1] – 14. října 1771 Praha) byl český hudební skladatel, který patří mezi nejvýznamnější české skladatele působící v 18. století v českých zemích. Stylově se svou tvorbou řadí k hudebnímu předklasicismu a ranému klasicismu. Svými kompozičními postupy velmi ovlivnil své současníky. V českých zemích a mnoha zemích Evropy patřily Brixiho skladby po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším.
O jeho životě existuje jen málo archivních dokumentů a spolehlivých informací, nedochoval se ani jeho portrét.
Byl synem proslulého pražského varhaníka Šimona Brixiho (1693–1735) a jeho ženy Barbory rozené Fialkové, dcery bohatého měšťana v Benátkách nad Jizerou. Hudbu provozovali i jeho strýc a bratranec . [2] Z matčiny strany byli spřízněni s hudební rodinou Bendů. [3]
František Xaver Brixi se narodil 2. ledna 1732 v Praze, podle křestní knihy kostela Nejsvětější Trojice dostal jméno František Vojtěch Emanuel Brixi.[4] [5] Otec zemřel v roce 1735 a matka se musela postarat o tři děti.[6]
Mezi lety 1744–1748 studoval na hudebně zaměřeném piaristickém gymnáziu v Kosmonosech, kde se ho ujal kněz Václav Kalous.[7][8] [6]Po ukončení studia působil v několika pražských chrámech jako varhaník (například v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, předtím u sv. Havla na Starém Městě a v dnes již zaniklém kostele Panny Marie na Louži, který stával na dnešním Mariánském náměstí).[5] [9]Mezi uznávané skladatele se zařadil velmi záhy, o čemž svědčí četné skladby, prováděné v letech 1758–1771 na každoročních svatojánských slavnostech, pořádaných na lodích poblíž Karlova mostu. Dá se říci, že coby hudební skladatel v Českých zemích ve své době zcela dominoval.
Počátkem roku 1759 se stal kapelníkem katedrály sv. Víta.[6] [10] Tuto, v tehdejších dobách snad nejvýznamnější funkci v pražském hudebním životě zastával až do své smrti. Protože jeho předchůdce ve funkci, kapelník a skladatel Jan František Novák (1697–1771) byl ještě naživu – penzionován byl ze zdravotních důvodů – a Novákova penze odčerpávala z Brixiho platu mandatorně 100 zlatých ročně, Brixi rozdíl dorovnával účinkováním v kostele benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Pro toto místo vznikly proslulé Brixiho koncerty pro varhany a orchestr.[5][6] S touto významnou funkcí byla spojena řada povinností. Pro různé církevní obřady a slavnosti psal nové skladby, dohlížel na členy chrámového sboru a vyučoval je hudbě.
Ve volných chvílích navštěvoval benediktinský klášter v Břevnově a opatu Bedřichu Grundmannovi v roce 1765 věnoval slavnostní kantátu Corona dignitatis senectus k padesátému výročí řádových slibů.[9] [11]Po dlouhá léta udržoval přátelské styky s členy kanonie Křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě, pro které napsal k různým slavnostem a výročím řadu skladeb. V roce 1767 složil na oslavu probošta operetu Ad sanctam crucem majorem triplicis crucis praepositus .[12] [13]
Brixiho umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německa patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech k nejhranějším autorům chrámové hudby. Mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním dramatům. 167 jeho děl je dodnes v opisech zachováno v klášteře cisterciáků v Ottobeurenu.[5][8]
Na rozdíl od mnoha českých hudebníků a skladatelů té doby Brixi nikdy neopustil Čechy. Téměř celý život prožil v Praze, v posledních letech bydlel v dnešní Thunovské ulici na Malé Straně. Nebyl ženatý a neměl děti. Zemřel poměrně mlád, patrně na tuberkulózu v Nemocnici u milosrdných bratří na Františku. Jeho ostatky spočinuly na nemocničním hřbitově u kostela sv. Šimona a Judy. [14] [5][6]
Ačkoli žil ještě v době baroka, jeho hudba je předzvěstí hudebního klasicismu – v jeho skladbách se objevují nové prvky: projasněnost výrazu, svěží rytmické cítění a promyšlenost stavby, tedy postupy typické pro klasicistní hudbu. V tom také tkví jeho největší objevitelský přínos a význam. Brixi hojně uplatňoval synkopy a trioly a stálým kombinováním nejrůznějších rytmických útvarů, nepravidelnostmi a přesahy se vyhýbal jednotvárnosti, do které upadalo mnoho jeho současníků. Ty převyšoval i složitější harmonií a pestrostí formálního členění. Jako jeden z prvních v Čechách ovládl umění kontrapunktu a patřilo mu v tomto směru první místo. Jeho umění polyfonie dokazují skladby Vesperae de Confessore z C (VI D 94) nebo Missa quadramesimalis in a minore (III F 38), z drobných prací pak moteto Scapulis suis (III F 63).[15]
Jeho skladby jsou plny vnitřního napětí, které jim dodával důrazem na hudební výraz skladby, což v té době rozhodně nebylo běžné. Vytvořil si vlastní individuální styl, charakterizovaný živým rytmem a často neobvyklou melodií, v níž byly patrné stopy lidové hudby. [16] Jedna část jeho díla, především velké chrámové skladby jako dvouvěté mše, se vyznačuje okázalostí, vášnivými rytmy, patetickým a dramatickým projevem. Drobnější skladby jsou klidnější, prosté až intimní, s poetickým vyzněním. Nové pojetí dal také svým skladbám vánočním, které oživil svěžími rytmy a motivy lidových koled. Příkladem jsou skladby Resurrexit, Dona nebo Missa pastoralis (in D, III F 48).[17] Brixi byl jedním z prvních skladatelů v Čechách, kteří psali tehdy módní árie. Většinou jsou podle vzoru neapolské opery, pro sopránový hlas s doprovodem smyčcových nástrojů a varhan.[18]
Patřil mezi nejoblíbenější skladatele v Čechách, jeho hudba byla srozumitelná i lidovým vrstvám. [19] Specifickou oblastí Brixiho tvorby jsou litanie na české texty, které se v církevní hudbě té doby objevovaly velmi zřídka. Patří sem Litanie o sv. Janu Nepomuckém, která vznikla v posledních letech skladatelova života.[20]
Brixi za svůj život zkomponoval více než 400 skladeb. Jedná se převážně o církevní hudbu (přes sto mší a dalších téměř 300 skladeb včetně oratorií, smutečních mší, litanií, varhanních skladeb, koncertů ad.). Při velkém množství skladeb je jejich úroveň rozdílná. Dobovým úkazem je nadměrná šíře a délka řady skladeb.
Psal i světské skladby komorní i symfonické, z nichž se však dochovaly jen zlomky. Světské a nástrojové skladby Brixiho tvoří 5 koncertů pro varhany nebo klavicembalo s doprovodem orchestru, pravděpodobně 2 flétnové koncerty, 1 koncert pro dvě flétny s doprovodem orchestru, 3 symfonie (např. Bitevní Sinfonie, Sinfonia in D), několik partit pro dechové nástroje, skladby pro klavicembalo (suita z r. 1758, programní skladba La Bataille, 1757), preludia, fugy a partity pro varhany.[3]
Svůj smysl pro humor přenesl do žertovné čtyřhlasé vokální fugy s názvem Das Katzengeschrey, ve které napodoboval kočičí hlasy. Je také autorem hudby k burleskám Bernardon die Gouvernante (Bernardon guvernantkou) o opilé guvernantce a Der Prahler ohne Geld (Náfuka bez peněz), inscenovaným poprvé v pražském Divadle v Kotcích na počátku šedesátých let 18. stol.[12] Složil dvě komické opery s latinskými texty, které byly určeny pro školní představení: Erat unum cantor bonus (parodie dobových způsobů výuky zpěvu) a Luridi Scholares (ukázka nevhodné metody výuky žáků).[8][21]
Jeho díla lze nalézt téměř v každé chrámové či zámecké sbírce historických hudebnin v České republice a nachází se i v mnoha zahraničních fondech. Dochovala se většinou jen v opisech. Jediná partitura psaná vlastní rukou je mše k Panně Marii mladoboleslavské z roku 1771.[6]
Numar de steaguri: 273
Record vizitatori: 8,782 (3.04.2011)
16,676 (3.04.2011)
Steaguri lipsa: 33
1 stat are peste 700,000 clickuri (Romania)
1 stat are peste 100.000 clickuri (USA)
1 stat are peste 50,000 clickuri (Moldova)
2 state au peste 20,000 clickuri (Italia, Germania)
4 state are peste 10.000 clickuri (Franta, Ungaria, Spania,, Marea Britanie,)
6 state au peste 5.000 clickuri (Olanda, Belgia, Canada, )
10 state au peste 1,000 clickuri (Polonia, Rusia, Australia, Irlanda, Israel, Grecia, Elvetia , Brazilia, Suedia, Austria)
50 state au peste 100 clickuri
20 state au un click
1.EDITURA HOFFMAN
https://www.editurahoffman.ro/
2. EDITURA ISTROS
https://www.muzeulbrailei.ro/editura-istros/
3.EDITURA UNIVERSITATII CUZA - IASI
https://www.editura.uaic.ro/produse/editura/ultimele-aparitii/1
4.ANTICARIAT UNU
https://www.anticariat-unu.ro/wishlist
5. PRINTRE CARTI
6. ANTICARIAT ALBERT
7. ANTICARIAT ODIN
8. TARGUL CARTII
9. ANTICARIAT PLUS
10. LIBRĂRIILE:NET
https://www.librariileonline.ro/carti/literatura--i1678?filtru=2-452
https://www.librarie.net/cautare-rezultate.php?&page=2&t=opere+fundamentale&sort=top
14. ANTICARIAT NOU
https://anticariatnou.wordpress.com/
15.OKAZII
https://www.okazii.ro/cart?step=0&tr_buyerid=6092150
16. ANTIKVARIUM.RO
17.ANTIKVARIUS.RO
18. ANTICARIAT URSU
https://anticariat-ursu.ro/index.php?route=common/home
19.EDITURA TEORA - UNIVERSITAS
20. EDITURA SPANDUGINO
21. FILATELIE
22 MAX
http://romanianstampnews.blogspot.com
23.LIBREX
https://www.librex.ro/search/editura+polirom/?q=editura+polirom
24. LIBMAG
https://www.libmag.ro/carti-la-preturi-sub-10-lei/filtre/edituri/polirom/
https://www.libris.ro/account/myWishlist
http://magiamuntelui.blogspot.com
27. RAZVAN CODRESCU
http://razvan-codrescu.blogspot.ro/
28.RADIO ARHIVE
https://www.facebook.com/RadioArhive/
29.IDEEA EUROPEANĂ
https://www.ideeaeuropeana.ro/colectie/opere-fundamentale/
30. SA NU UITAM
31. CERTITUDINEA
32. F.N.S.A
https://www.fnsa.ro/products/4546-dimitrie_cantemir_despre_numele_moldaviei.html
Această retea este pusă la dispoziţie sub Licenţa Atribuire-Necomercial-FărăModificări 3.0 România Creativ
1. Radu Sorescu - Petre Tutea. Viata si opera
2. Zaharia Stancu - Jocul cu moartea
3. Mihail Sebastian - Orasul cu salcimi
4. Ioan Slavici - Inchisorile mele
5. Gib Mihaescu - Donna Alba
6. Liviu Rebreanu - Ion
7. Cella Serghi - Pinza de paianjen
8. Zaharia Stancu - Descult
9. Henriette Yvonne Stahl - Intre zi si noapte
10.Mihail Sebastian - De doua mii de ani
11. George Calinescu Cartea nuntii
12. Cella Serghi Pe firul de paianjen…
Creat de altmariusclassic Dec 23, 2020 at 11:45am. Actualizat ultima dată de altmariusclassic Ian 24, 2021.
© 2024 Created by altmarius. Oferit de
Embleme | Raportare eroare | Termeni de utilizare a serviciilor
Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !
Alătură-te reţelei altmarius