Aloisie není běžnou bylinkou pěstovanou v každé domácnosti. Ale kdo k ní jednou přivoní, většinou si ji ihned zamiluje. Její aroma je neskonale příjemné, svěží a přitom jemné a laskavé. A stejné jsou i účinky této jedinečné rostliny, která tiší nevolnosti i zjitřené nervy.
Aloisie trojlistá (Aloysia triphylla, syn. Lippia citriodora)
Říká se jí též citronová verbena, což vystihuje lahodnou a intenzivní vůni s nádechem citrusů, kterou vydechují její listy. Je ochlazující a mírně sedativní, mírní úzkosti a neklid. Nálev připravený z vonných lístků však uleví i při nadýmání, křečích v žaludku či nachlazení.
Léčí nervy, ale i klouby
Působí i zevně – v koupeli osvěží unavené a oteklé nohy, prospívá kloubům, působí antimykoticky. Jako obklad nebo pleťová voda mírní otoky a uleví opuchlým očím. Nálev můžete připravit ze lžičky čerstvých, nebo z poloviny lžičky sušených lístků na šálek vody. Zvláště čerstvé listy se před zalitím horkou vodou vyplatí nadrobno nasekat nebo podrtit, aby vůni a účinné látky uvolnily snáze. Čerstvé lístky dodají svěží vůni i příjemnou chuť také dezertům, koktejlům či ovocným salátům. A stačí jeden lístek rozžvýkat, aby vám dokonale osvěžil dech.
Nálev z lístků uleví při nadýmání nebo křečích v žaludku.
Provoní celý byt
Listy si svou jedinečnou vůni uchovávají velmi dlouho po usušení, proto jsou výtečné pro přípravu domácího potpourri - směsi v mističce, která jemně provoní okolí. Můžete je rovněž zavinout do plátěných sáčků a provonět jimi prádlo podobně jako levandulí. I aloisie působí jako repelent a odpuzuje hmyz. Svěže zelené listy sklízejte průběžně, nejlépe před rozkvětem, kdy jsou nejkvalitnější. Jemná květenství se objevují v průběhu léta.
Listy si svou jedinečnou vůni uchovávají velmi dlouho po usušení.
Potřebuje pravidelný sestřih
Aloisie pochází z Jižní Ameriky. V Evropě se pěstuje již od 17. století. Ovšem v krajích, kde v zimě panuje mráz, ji lze uchovat pouze v květináči jako přenosnou rostlinu. Když jí dopřejete prostornou nádobu, časem může vytvořit až metr a půl vysoký košatý keřík.
Aby však byla rostlina bohatě rozvětvená, je třeba pravidelně zastřihovat mladé výhony – posléze je můžete využít nejen v kuchyni a pro přípravu voňavého nálevu, ale i pro vypěstování nových sazenic. V lehkém, mírně vlhkém substrátu ochotně zakoření.
Starší keře můžete hlubším sestřihem i zmladit, nejlépe zjara po zimování, které by mělo probíhat na světlém místě při teplotě mezi 2 až 10 °C a při velmi mírné zálivce. Od jara do podzimu bude bylince nejlépe venku, ať už na slunci, nebo v polostínu. Prospívá v propustném, avšak výživném substrátu a v sezoně ocení hojnou zálivku a přihnojování.
Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !
Alătură-te reţelei altmarius