altmarius

cultură şi spiritualitate

CHRÁMOVÁ HORA V JERUZALÉMĚ: MÍSTO, KDE HLINÍK NAHRADIL ZLATO

Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu, třetím nejposvátnějším místem islámu a je významným místem i pro křesťany.


Chrámová hora v Jeruzalémě: místo, kde hliník nahradil zlato
Chrámová hora v Jeruzalémě: místo, kde hliník nahradil zlato
Zdroj: archiv

Arabské jméno Jeruzaléma zní Al-Quds, což znamená Svatý. Jeruzalém je pro muslimy třetím nejsvětějším místem, ihned po Mekce a Medině. Na Chrámové hoře (al-Haram aš-Šarif, hebrejsky Har ha-bajit) stojí jedna z prvních velkých staveb islámské architektury – Skalní dóm.

Pevný jako skála 

Stavba dostala své jméno podle velké skály uvnitř chrámu. Tato skála je biblická hora Mórija, kde se Abrahám chystal obětovat svého syna Izáka a odkud prorok Mohamed vystoupil do ráje při jeho slavné „noční cestě“, o níž vypráví korán, súra 17.

Na stejném místě stával i první Šalamounův chrám. Tisíc let před narozením Krista. Druhý chrám na tomto místě vybudoval Herodes Veliký. Herodův chrám byl mnohem větší než ten Šalamounův, ovšem i ten byl zničen. Roku 70 našeho letopočtu jej srovnali se zemí Římané.

Na Chrámovou horu jsme vstoupili tzv. Maurskou bránou (Báb al-Magáriba). Je to brána, skrze kterou smějí vstoupit do areálu jinověrci. Po pravé straně, tedy v jihozápadním rohu Chrámového návrší stojí muzeum islámského umění. Budova byla postavena v éře křížových výprav a sloužila tehdy jako refektář řádu templářských rytířů. V sousedství muzea stojí u jižní zdi Chrámové hory dvě mešity. Ženská mešita a podstatně větší a známější mešita Al-Aksá (Nejvzdálenější mešita).

Ježíš: pro muslimy velký prorok, pro židy podvodník. Buddhistům je to jedno

Mešita Al-Aksá bývala po dobytí Jeruzaléma křižáky sídlem řádu Chudých rytířů Ježíše Krista a Šalamounova chrámu – templářů. Dostupné informace o mešitě se rozcházejí v mnoha směrech. Někde se uvádí, že je starší mežli Skalní dóm a jinde je psáno, že byla postavena až o několik desítek let později. Její útroby pojmou až několik tisíc věřících. Dohledal jsem údaje hovořící o třech i o pěti tisících.

Od mešity Al-Aksá jsme šli na sever, kde stojí plošina se Skalním dómem. Na vyvýšenou plošinu vede (pokud jsem počítal správně) osm schodišť a každé z nich je zakončeno tzv. kanátirem. Kanátiry jsou volně stojící arkády postavené v různé době. Každé schodiště má jinou délku i šířku. Dle muslimské tradice budou z oblouků viset váhy v den posledního soudu, kdy Bůh bude vážit lidské duše.

Zmizelá paměť

Na Chrámové hoře jsou i různé školy. Koránská škola stojí jihozápadně od Skalního dómu a v severní části Chrámové hory je několik dalších škol, kterým se říká madrasy. Ve východním koutě Chrámové hory jsou zahrady a také tzv. Zlatá brána. Do této oblasti je však vstup zakázán. Báb al-Rahma (Brána milosrdenství) nebo-li Zlatá brána náležela k původním městským hradbám. V 7. století ji muslimové zazdili, protože dle židovské legendy vstoupí touto branou do města nový Mesiáš.

Rozlehlé dlážděné prostranství Chrámové hory budí respekt a vyvolává v člověku úctu. Úctu k místu, které považují za posvátné všechna tři hašteřící se monoteistická náboženství. Je to místo opředené spoustou legend i historických spekulací.

V Libanonu musí být prezidentem maronitský křesťan. Funguje to už 6...

Údajně zde kdysi stával legendární Šalamounův chrám ukrývající posvátnou Archu úmluvy a další poklady nevyčíslitelné hodnoty. Archa úmluvy obsahovala dvě kamenné tabulky se zákony, které Mojžíš vyslechl od Boha na hoře Sinaj. Archa i poklad se hledají dodnes. Vše zmizelo při zničení chrámu ve 4. století před naším letopočtem. Tehdy vše vyplenil babylónský král Nebukadnesar II.

Roku 1118 přijelo do Jeruzaléma devět francouzských rytířů. Vyžádali si povolení usadit se ve Skalním dómě, uzavřeli se v něm a pustili se do kopání. Nikdy nebylo objasněno, co hledali a zda něco našli. O 108 let později vznikl mocný templářský řád, který získal brzy takovou politickou a ekonomickou sílu, že ovládal celé Středomoří a část Evropy. Podle Skalního dómu bylo postaveno mnoho templářských chrámů, například Temple Church v Londýně. Roku 1312 byl řád rozpuštěn a ve spolupráci katolické církve a francouzského krále Filipa IV. zlikvidován.

Tady vše začalo

Podle svatých svitků Tóry je Chrámová hora místem, kde Bůh započal stvoření. Skála z bájné hory Mórija je jakýmsi základovým kamenem světa. Ze skály vzal Bůh hmotu a vymodeloval z ní Adamovo tělo.

Pro Židy je skála na Chrámové hoře tak posvátná, že ortodoxní Židé na ní dokonce vůbec nesmějí vstoupit. Podobný přestupek by znamenal okamžitou smrt z vůle Boží. Pro některé Židy je sem možný vstup pouze po koupeli v mikve, očistné lázni.

Prorok Mohamed na toto místo dolétl na hřbetě okřídleného koně jménem Blesk (Buráq) a za doprovodu archanděla Gabriela vystoupal po zlatém schodišti přes sedm nebeských sfér až k samotnému Bohu. Před návratem na zem obdržel modlitby, které jsou nyní pro muslimy povinné. Jedná se o jednu z nejpodivuhodnějších pasáží koránu, která bývá nazývána „noční cestou“.

Nejposvátnější?

Snad žádné jiné místo na světě není tak zajímavé, mystické a tajuplné, opředené legendami jako Skalní dóm. Dóm dal údajně postavit v letech 688 až 692 umajjovský chalífa Abd al-Malik.

Vnějšek chrámu býval pokrytý zlatými mozaikami, které později osmánští Turci nahradili asi 45 000 perskými dlaždicemi. Kopule z pozlaceného aluminia je zdobena verši z koránu. Původně však byla z ryzího zlata a údajně na ní byly vynaloženy prostředky sedmdesátkrát přesahující příjmy Egypta.

Tvary budovy vykazují vliv rané křesťanské architektury, a proto bývá často označována za neislámskou. Spekuluje se dokonce o tom, že byl dóm postaven jako záměrný pokus odvrátit poutníky od Mekky.

Smyslem stavby mohla být i snaha o obrácení křesťanů na islám. Islámské náboženství bylo ve svých ranných dobách mnohem blíže tomu křesťanskému, nežli je tomu dnes. Jako nové náboženství se tehdy přirozeně považovalo za nástupce tápající křesťanské a židovské víry.

Již tehdy přešlapovala zbylá dvě náboženství na místě, a přesto vydržela zuby nehty až do dnešní doby. Dle mého je to vývoj proti přirozené evoluci. Zkostnatělá pravidla vzniklá před tisíci lety by již dále neměla svazovat život současných generací. Ovšem každý máme právo svobodné volby. To cítím i já. Pochybuji však, že náboženství a hlavně tlak okolí v nábožensky založeném prostředí onu opravdovou svobodnou volbu novým generacím reálně umožní.

Vizualizări: 1

Adaugă un comentariu

Pentru a putea adăuga comentarii trebuie să fii membru al altmarius !

Alătură-te reţelei altmarius

STATISTICI

Free counters!
Din 15 iunie 2009

199 state 

(ultimul: Sint Maarten)

Numar de steaguri: 263

Record vizitatori:    8,782 (3.04.2011)

Record clickuri:

 16,676 (3.04.2011)

Tari lipsa: 43

1 stat are peste 600,000 clickuri (Romania)

1 stat are peste 90.000 clickuri (USA)

1 stat are peste 40,000 clickuri (Moldova)

3 state au peste 10.000 clickuri (ItaliaFranta,  

Germania)

6 state au peste 5.000 clickuri (Olanda, Belgia, Marea Britanie, Canada, UngariaSpania )

10 state au peste 1,000 clickuri (Polonia, Rusia,  Australia, IrlandaIsraelGreciaElvetia ,  Brazilia, Suedia, Austria)

50 state au peste 100 clickuri

24 state au un click

Rating for altmarius.ning.com 

altmarius.ning.com-Google pagerank,alexa rank,Competitor

DE URMĂRIT

1. ANTICARIAT ALBERT

http://anticariatalbert.com/

2. ANTICARIAT ODIN 

http://anticariat-odin.ro/

3. TARGUL CARTII

http://www.targulcartii.ro/

4. PRINTRE CARTI

http://www.printrecarti.ro/

5. MAGAZINUL DE CARTE

http://www.magazinul-de-carte.ro/

6 ANTICARIAT PLUS

http://www.anticariatplus.ro/

7. DEPOZITUL DE CARTI 

http://www.calinblaga.ro/

8. CARTEA DE CITIT

http://www.carteadecitit.ro/

9. ANTICARIAT ON-LINE
http://www.carti-online.com/

10. ANTICARIATUL DE NOAPTE

 http://www.anticariatuldenoapte.ro/

11. ANTICARIATUL NOU

http://www.anticariatulnou.ro

12. ANTICARIAT NOU

https://anticariatnou.wordpress.com/

13. ANTICARIAT ALEPH

https://www.anticariataleph.ro/

14. ANTIKVARIUM.RO

http://antikvarium.ro

15.ANTIKVARIUS.RO

https://www.antikvarius.ro/

16. ANTICARIAT LOGOS

http://www.anticariat-logos.ro/

17. ANTICARIAT.NET

http://www.anticariat.net/informatii-contact.php

18. TIMBREE

www.timbree.ro

19. FILATELIE

 http://www.romaniastamps.com/

20 MAX

http://romanianstampnews.blogspot.com

21. STAMPWORLD

http://www.stampworld.com

22. LIBMAG

https://www.libmag.ro/oferta-carti-polirom/?utm_source=facebook-ads-7-99-polirom&utm_medium=banner-facebook&utm_campaign=7-99-polirom-facebook&utm_content=new-3

23. DAFFI'S BOOKS

https://www.daffisbooks.ro/

24. MAGIA MUNTELUI

http://magiamuntelui.blogspot.com

25. RAZVAN CODRESCU
http://razvan-codrescu.blogspot.ro/

26.RADIO ARHIVE

https://www.facebook.com/RadioArhive/

27.EDITURA UNIVERSITATII CUZA - IASI

http://www.editura.uaic.ro/produse/colectii/documenta/1

28. EDITURA ISTROS

https://www.muzeulbrailei.ro/editura-istros/

29 ORIZONTURI CULTURALE

http://www.orizonturiculturale.ro/ro_home.html

30. SA NU UITAM

http://sanuuitam.blogspot.ro/

31. MIRON MANEGA
http://www.certitudinea.o

32. NATIONAL GEOGRAPHIC ROMANIA

https://www.natgeo.ro/revista

33. KORUNK

http://ideakonyvter.ro/53-korunk

Insignă

Se încarcă...

Anunturi

Licenţa Creative Commons Această retea este pusă la dispoziţie sub Licenţa Atribuire-Necomercial-FărăModificări 3.0 România Creativ

Note

Erfolgsgeschichte Taunusbahn

Creat de altmariusclassic Sep 13, 2013 at 11:02am. Actualizat ultima dată de altmariusclassic Sep 13, 2013.

Schnell und Steiner

Creat de altmariusplus Iun 19, 2013 at 1:59pm. Actualizat ultima dată de altmariusplus Iun 19, 2013.

Grosse Kunstfuehrer zum Schnell &Steiner

Creat de altmariusclassic Dec 21, 2012 at 6:55pm. Actualizat ultima dată de altmariusclassic Dec 21, 2012.

Hermann Hesse -bucher

Creat de altmariusscience Nov 7, 2012 at 5:47pm. Actualizat ultima dată de altmariusscience Nov 7, 2012.

Grosse Kunstfuehrer zum Schnell & Steiner - 1

Creat de altmariusclassic Oct 8, 2012 at 7:52pm. Actualizat ultima dată de altmariusclassic Oct 8, 2012.

© 2020   Created by altmarius.   Oferit de

Embleme  |  Raportare eroare  |  Termeni de utilizare a serviciilor