Biografia zilei: Pavel Kohout

[altmariusliterar2]

De la Wikipedia, enciclopedia liberă

Pavel Kohout
Date personale
Nume la naștere	Pavel Kohout
Poreclă	Olek
Născut	20 iulie 1928 (94 de ani)[1][2][3][4]  Praga, Cehoslovacia[8][9]
Căsătorit cu	Alena Vránová[*] Jelena Mašínová[*] (din 1970)[10]
Copii	Tereza Boučková[*]
Cetățenie	Cehia
Religie	Českobratrská církev evangelická[*][11]
Ocupație	scriitor regizor[*] dramaturg jurnalist poet traducător scenarist
Limbi vorbite	limba germană[9] limba cehă[12][8] limba rusă[8]
Partid politic	Partidul Comunist din Cehoslovacia[5]
Studii	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy[*] (estetică, Teatrologie și comparative literature[*])[5]
Limbi	limba cehă
Specie literară	roman, teatru, epistolary fiction[*]
Note
Premii	Artis Bohemiae Amicis[*] Gratias Agit[*] Ordinul de Merit al Republicii Federale Germania în grad de mare cruce[*] Medal of Honor for the city of Vienna[*] Ehrenzeichen des Landes Oberösterreich[*] Premiul Statului Austriac pentru literatură europeană[6] Franz Theodor Csokor Prize[*][7] Austrian Decoration for Science and Art First Class[*]
Semnătură
Prezență online
site web oficial Internet Movie Database
Modifică date / text

Pavel Kohout (n. 20 iulie 1928, Praga, Cehoslovacia) este un scriitor, jurnalist și politician ceho-austriac.

Prin anii 1945 a studiat filozofie la Universitatea din Praga. După terminarea studiilor este jurnalist și redactor la diferite reviste satirice. În 1945 se înscrie în Partidul Comunist Cehoslovac. În legătură cu probleme culturale este trimis în 1950 la Moscova, și devine membru în Comitetul Central al Tinerilor Cehoslovaci.

După ce a fost jurnalist, regizor de teatru și redactor șef, începe să aibă îndoieli privind sistemul comunist. Astfel în 1968 el va fi unul dintre adepții convinși ai mișcării politice Primăvara de la Praga. Ca urmare, în 1978 trebuie să părăsească Praga împreună cu soția lui Helena, iar în 1979 i se retrage cetățenia cehoslovacă. Din anul 1980 este cetățean austriac, fiind asistent al teatrului vienez „Burgertheter”.

Din anul 1989 el poate din nou să publice articole în limbă cehă. El spunea despre vienezi, "sunt cehi care vorbesc germana". Pavel Kohout devine popular prin romanul Mein tolles Leben mit Hitler, Stalin und Havel (Viața minunată pe care am trăit-o cu Hitler, Stalin și Havel) publicat în 2010 la editura Osburg, din Berlin.

Opera

Básnické sbírky / versuri

• Verše a písně, 1952 – bás. sbírka propagující socialismus
• Tři knihy veršů, 1953
• Čas lásky a boje, 1954 – bás. sbírka, budovatelská poezie

Dramata / Teatru

• Dobrá píseň, 1952 – drama (veršovaná komedie), prorežimní hra, mnoho vtipných scén; muž jde místo svatební noci do ocelárny; ve své době velmi hraná.
• Zářijové noci, 1955 – divadelní hra z vojenského prostředí; už mírný odvrat od ideologie, „rozpor teorie a praxe“.
• Chudáček, 1956, – drama; zakázáno před premiérou.
• Sbohem, smutku, 1957
• Taková láska, 1957 – tato hra patří k nejúspěšnějším, hrála se nejen v Česku, ale i v Německu a SSSR.
• Říkali mi soudruhu, 1960 – drama, bylo zakázáno po sedmé repríze.
• Třetí sestra, 1960
• Cesta kolem světa za 80 dní, 1962 – divadelní adaptace knihy Julese Vernea.
• Dvanáct, 1963 – příběh dvanácti čerstvých absolventů AMU.
• Josef Švejk, 1963 – dramatizace částí slavného Haškova románu.
• Válka s mloky, 1963 – divadelní adaptace Čapkovy Války s mloky. Řazeno do SF tvorby.^[4]
• Vzpomínka na Biskaj, 1965
• August August, august, 1967 – cirkusové prostředí, hlavní postavou je smutný klaun August, který má sen, že bude drezírovat 8 bílých lipicánů, ředitel na něj proto pustí tygry (= komunistické hledisko).
• Briefe über die Grenze, 1968
• Nenávist v prosinci, 1968
• Aksál, 1969
• Válka ve třetím poschodí, 1970 – absurdní drama.
• Pech pod střechou, 1972
• Ubohý vrah: Na motivy povídky Rozum Leonida Andrejeva, 1972 – divadelní adaptace, která měla v roce 1976 premiéru na Broadwayi^[5]
• Amerika, 1973 – divadelní adaptace Kafkova románu (spoluautor Ivan Klíma).
• Požár v suterénu, 1973, absurdní drama
• Život v tichém domě, 1974, absurdní drama
• Ruleta: Na motivy povídky Tma Leonida Andrejeva, 1976 – divadelní adaptace.
• Atest, 1979 – jednoaktovka, hl.p. Ferdinand Vaněk postižený režimem chce pro svého psa atest a přihlásit ho do chovatelství, což ale nelze, protože on, majitel, má špatný kádrový posudek.
• Marie zápasí s anděly, 1981 – jednoaktovka o životě Vlasty Chramostové.
• Marast, 1982
• Ubohý Cyrano!, 1982 - adaptace Cyrana z Bergeracu od Edmonda Rostanda
• Hráč a jeho štěstí, 1982 - adaptace podle Dostojevského novely Hráč
• Velká hra na javora, 1982 - adaptace podle podle povídky Mircea Eliade Ulice Mantuleasa a s použitím scénáře Pavla Juráčka Faramova paměť
• Pat aneb Hra králů, 1987
• Ecce Constantia, 1988 – „přímý přenos“ z koncilu v Kostnici.
• Malá krevní msta, premiéra 1991
• Kyanid o páté, 1996
• Šest a sex, 1998 – sedm jednoaktových děl.
• Nuly, prem. 2000
• Malá hudba moci, 2007 – napsáno německy pod názvem Eine kleine machtmusik k mozartovskému jubilejnímu roku 2006.
• Lízinka, 2017 – dramatizace vlastního románu Katyně. Premiéru měla roku 2019 v ochotnickém divadle v Praze-Horních Počernicích.^[6]

Pavel Kohout (2012)

Romány a povídky / Romane și proză

• O černém a bílém, 1950 – šest povídek pro děti, podávajících pohádkové motivy v komunisticko-budovatelském duchu: O černém a bílém (o rasismu v Americe), O hloupém Honzovi (Honza přestoupí od kulaka do JZD), O třinácti rudých růžích (dívky se obětují v boji proti Francovi), O pionýrském šátku, který plakal, O srdci uralského chlapce (ruský Ivan obětuje svá srdce, aby mohl osvobodit Rusko i Prahu), O čtyřech chlapcích a soudruhu Gottwaldovi (dobrý muž s dýmkou doporučí chlapcům, aby místo u cirkusu hledali práci mezi dělníky)
• Z deníku kontrarevolucionáře aneb Životy od tanku k tanku, 1969 – prozaické dílo vyšlo ve Švýcarsku, první české vydání vyšlo v roce 1997, shrnutí životních osudů z let 1945–1968.
• Bílá kniha o kauze Adam Juráček, profesor tělocviku a kreslení na Pedagogické škole v K., kontra Sir Isaac Newton, profesor fyziky na univerzitě v Cambridge – podle dobových materiálů rekonstruoval a nejzajímavějšími dokumenty doplnil P. K., 1970 v samizdatu – groteskní román psaný formou koláže, obsahuje zápisy, protokoly, prohlášení aj. Hlavní postavou je Adam Juráček, který chce okouzlit krásnou Kateřinu, několik měsíců se cvičil v soustřeďování myšlenek a naučil se chodit po stropě, stranický aparát se to snaží zatajit a zakázat, úřady ho obviní z trestného činu a Adam se nakonec zblázní. Autor se vysmívá komunistickým praktikám.
• Katyně, 1978 – román o dospívající dívce, která se nedostane na střední školu a začne navštěvovat speciální humanitní obor s maturitou – školu pro katy. Náplní studia jsou popisy mučení, historie popravování aj.; humoristický pohled na lidské krutosti a praktiky totalitní moci a také nebezpečnou schopnost lidí smířit se s absurdní situací; hodně oceňován a vydán v mnoha jazycích.
• Nápady svaté Kláry, 1982 (první vydání u Sixty-Eight Publishers) – bizarně alegorický román, satiricky pohlížející na totalitní úřady; Hlavní postava je žákyně 8. třídy obdařená schopností jasnovidectví; v roce 1996 zfilmován v Izraeli režiséry Ari Folmanem a Ori Sivanem pod názvem Svatá Klára (hebrejsky: קלרה הקדושה, Klara ha-kedoša).
• Kde je zakopán pes, 1987 – memoárový román (kde autor vychází z vlastních vzpomínek); ukazuje praktiky StB v době normalizace; okolnosti kolem vzniku Charty 77. Název podle jezevčíka, kterého Kohoutovým právě StB otrávila.
• Hodina tance a lásky, 1989 – román, představující v Kohoutově tvorbě zcela nové téma – téma 2. světové války; příběh z terezínské Malé pevnosti, který zároveň ukazuje, co může u mladých lidí způsobit vymývání mozků; mladá dívka Kristina, jež je dcerou velitele tábora přijíždí ze školy za otcem do koncentračního tábora, posléze se zamiluje do mladého příslušníka SS – ona je naivní, on je uvědomělý mladý árijec; připojují se osudy židů (otec jí přivede mladou židovskou baletku, aby ji učila tančit); dívka stále víc chápe poměry v táboře; onu mladou židovku znásilní Kristinin vyhlédnutý esesák a nechá ji, aby se utopila (o tom se Kristina nedozví); příběh končí osvobozením tábora; zfilmován v roce 2003 Viktorem Polesným.
• Konec velkých prázdnin, 1991 – (společně s manželkou Jelenou) rozsáhlé zpracování látky české emigrace; natočeno Miloslavem Lutherem jako televizní seriál (1996).
• Sněžím, 1992 – zabývá se aktuální politickou situací roku 1991; téma lustrací.
• Klaun, 1994 – spolu s Michalem Pavlíčkem znovu zpracované téma hry August, August, August.
• Hvězdná hodina vrahů, 1995 – román zpracovávající poslední týdny okupace ve formě detektivního thrilleru.
• Pat aneb Hra králů, 1991
• Ta dlouhá vlna za kýlem, 2000
• Smyčka, 2008
• O ničem a o všem, 2008
• Cizinec a Krásná paní, 2009
• Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem, 2011
• Tango Mortale, 2012
• Ten žena a ta muž, 2019
• Letorosty samomluv, 2022

Legături externe

• Kohout la Deutschlandradio